close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Dějepis

6. března 2009 v 13:40 | M.k |  RefERáTy

Vynálezy a objevy-referát


Od17.století byl zaznamenán mimořádný rozmach biologie, chemie a techniky, jejichž objevy se již více uplatnily v praxi.Demokratický růst si vynutil zavádění nových a produktivnějších metod agrární výroby, neboť tradiční zemědělství nebylo schopné se s rostoucí poptávkou vyrovnat.V Británii vymizely téměř všechny stopy starého agrárního systému "otevřených polí".Ohrazování spojené se zabíráním půdy zvyšovalo bohatství zámožnějších farmářů a statkářů, kteří v tomto procesu získali polnosti malých rolníků, kteří nebyli schopni právně prokázat své vlastnictví.Na ohrazených polích bylo nyní možno dobytek oddělit od nemocných a podvyživených kusů, což umožňovalo statkářům experimentovat s pečlivě plánovaným a výběrovým chovem dobytka.Zvířata mohla být ve stále větším množství ustájena i v zimě, což bylo výsledkem zlepšující se krmivové základny.Tradiční trojpolní hospodaření bylo rychle nahrazeno střídavými osevními cykly, které dovolovaly využívat půdu naplno každý rok k pěstování různých plodin.K výraznému zvýšení a uskladnění rostlinné výroby napomáhaly nové zemědělské stroje, jakým byl například secí stroj vynalezený Jethro Tullem.Nové stroje nepotřebovaly ke své obsluze a údržbě mnoho lidí.V některých oblastech přinutili proto zemědělští dělníci farmáře tyto stroje zničit nebo je zničili sami .Ohrazování vedlo k likvidaci mnoha malých hospodářství.Tato zásadní proměna evropského zemědělství umožnila, aby i klesající počet pracovních sil v zemědělství uživil stále rostoucí populaci průmyslových měst a aglomerací.Tomuto procesu napomáhalo užívání umělých hnojiv a pěstování nových plodin:brambor v severní a kukuřice v jižní Evropě.
Vlněné sukno vždy patřilo k tradičním britským výrobkům, ale během 18.století nestačila již jeho výroba krýt rostoucí poptávku.Vynálezy jako spřádací stroj spinning jenny, který sestrojil Hargreaves, tkadlec ze Stanhillu, vedly naopak k masové produkci bavlněné příze, pevnější a odolnější vůči strojnímu zpracování.Bavlna, importovaná ve stále větším množství z USA, se stala životně důležitou surovinou britského textilního průmyslu. Arkwright sestrojil spřádací stroj waterframe. Samuel Crompton vynalezl nový spřádací stroj mul, zároveň spřádající i navíjející bavlněné vlákno, který tak nahradil náročnou a zdlouhavou ruční práci.Tyto vynálezy, Cartwrightův mechanický tkalcovský stav a Whitneyho odzrňovač bavlny, zaznamenaly konec ručního předení a tkaní a stojí u zrodu moderního textilního průmyslu v celé Evropě i v USA
Hlubší těžbě přitom bránila nedostatečná technologie na odčerpávání vody.Zde sehrál spásnou roli vynález parních čerpacích pump, který byl společně s objevením vysokopecní výroby železa za pomoci koksu impulsem k intenzivní těžbě britských nerostných surovin.







Baroko - referát


Baroko vzniklo koncem 16. stol. v Itálii. V ostatních evropských zemích, kde měla převládající vliv katolická církev, se dále šířilo v průběhu 17. a 18. stol. Bylo to především ve Španělsku, Por-tugalsku, Rakousku, Polsku a v Čechách.
Baroko, jako okázalý umělecký sloh, bylo využíváno především k obnovení moci katolické církve. Proto se baroko uplatnilo ve všech uměleckých směrech a nejnápadněji se projevovalo v architek-tuře. Stavěly se a přestavovaly nákladné kostely, zámky a paláce, ale také měšťanské domy a radnice a v neposlední řadě venkovská stavení s bohatými štíty a vjezdy.
Architekti přešli od jednoduchých tvarů k vlnitým křivkám a bohatým ozdobám. Vnitřky chrámů, zámků a kostelů byly bohatě zdobeny sochami a barevnými nástěnnými malbami.
Prvním městem vzniku baroka byl Řím, který se stal symbolem obrození a posílení katolické církve.
K významným architektům patřil Carlo Maderna (1556-1629), který se proslavil stavbou průčelí kostela Santa Sussana, dále průčelím papežského chrámu sv. Petra. Nejoriginalnšjšim architek-tem 17.stol byl Francesco Borromini (1599-1667). Pozoruhodný je jeho kostelík San Carlo posta-vený v Římě, jehož průčelí i vnitřek kostela je samá vlnovka.
Vrcholem římského baroka je dílo sochaře a architekta Giana Lorenza Berniniho (1598-1680). Navrhl několik kostelíků např. San Andrea v Římě, podílel se na přestavbě chrámu sv. Petra, kde oslňuje jeho obrovský baldachýn nad náhrobkem sv. Petra, bohatě zdobený a podpíraný čtyřmi vinutými sloupy. Oválné náměstí před vchodem do katedrály na nichž stojí řady mramorových světců a symbolizují náruč církve, která objímá věřící.
Na území Čech a Moravy bylo baroko druhým nejzávažnějším uměleckým směrem . Jako první stavby v tomto slohu vznikly první brána Pražského hradu /1614/ a velkolepý Valdštejnský palác / stavitelé - Pieroni a Spezza/.
Kolem poloviny 17. století se vedoucí úlohy ujal stavební podnikatel Carlo Luragho, který realizoval celou řadu pražských a venkovských staveb. Barevnost vrcholí v dílech Antonia de Pofta na stavbách zámků v Roudnici nad Labem, v Bílině apod.
Na Moravě patří k baroku zámek v Holešově a Kroměříži.
Koncem 17. století dospěla architektura v Čechách i na Moravě zásluhou vídeňského architekta Fischera ke složitým prostorovým řešením, například zámek v Liblicích a Kosmonosech, nebo kostely v Litomyšli a Děčíně.
Ke sjednocení myšlenkových proudů došlo kolem roku 1720 v díle nejvýznamnějšího architekta českého baroka, Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Významné jsou stavby kostelů v Praze, například sv. Markéty a sv. Mikuláše, v Karlových Varech, Nové Pace apod.
Na něj navazoval pražský stavitel F.M. Kaňka se svými četnými kostely a zámky v Praze a jiných českých obcích.
Baroko se snažilo ve všech oblastech umění působit na city člověka, ohromovalo svou velkolepostí, mohutností, okázalostí a nádherou.
Nejvíce bylo rozšířeno v Itálii, Španělsku, Portugalsku, Rakousku, Polsku a v Čechách.
Baroko bylo používáno jako nástroj katolické církve k protireformaci.Baroko se snažilo ve všech oblastech umění působit na city člověka, ohromovalo svou velkolepostí, mohutností, okázalostí, nádherou nejvíce však v architektuře - ve stavbách kostelů, zámků, paláců, měšťanských domů a radnic Architekti zvlnili tvary svých staveb a vyplnili je množstvím ozdob.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

KLiKNi JeStLi Si Tu ByL/a

***=CLiCK=***

Komentáře

1 Majitelka blogu.. Majitelka blogu.. | 19. října 2009 v 16:00 | Reagovat

jo tO YE KrOm tOho vLaStA Ne dĚjAk TaK SoRáČ..RíKaM zE KVuLI VáS NebUdU nIiiIiic pŘeMeNOvAt!!!:(:(:(:(:(:D:D:D:D:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama